3x Záhady 1 - Nostradamus: Fakta / Tunguzská katastrofa / Paprsky smrti inženýra Filippova

Nostradamus: Fakta (Nostradamus: The Truth)
režie: Caius Julyan, USA, 2006, 45 min.
Kdo byl Nostradamus? Jak se z francouzského mastičkáře stal jeden z nejprodávanějších autorů všech dob? A proč se v našem věku vědy slovo „Nostradamus“ stalo nejvyhledávanějším heslem na Internetu po událostech 9. září 2001? Nyní se vůbec poprvé dozvíme pravdu o jedné z nejslavnějších osobností, které kdy žily. Dokument přináší nové překlady proroctví, jež napsal takřka před pěti sty lety. A tato jsou vskutku ohromující.

Tunguzská katastrofa (Tunguska Catastrophe: 100 Years)
režie: Vitalij Pravdivcev, Rusko, 2008, 44 min.
Bylo jaro roku 1908. Vzrušené debaty ezotericky smýšlejících společenských kruhů v Evropě a Rusku o blížící se globální katastrofě neutichaly. Od března roku 1908 začali lidé pozorovat podivné přírodní jevy. Na obloze bylo možno spatřit neobvyklá světla, světelné koule, duhy, které se objevovaly, aniž by pršelo, na jižní obloze bylo možné sledovat celou noc neuvěřitelné záření. Ozónová vrstva se velmi rychle rozpadala. Vše přestalo 30. června po strašlivém výbuchu v tunguzské tajze. Co se toho brzkého rána vlastně stalo?

Paprsky smrti inženýra Filippova (A Ray of Death)
režie: Ilja Latypov, Rusko, 2004, 44 min.
Lidé vždy snili o dokonalé zbrani, která by znamenala obrovský pokrok a zároveň by byla účinná. S takovou zbraní by politici i vojenští vůdci dokázali pokořit celý svět a vědci by ukojili své ambice. V různých dobách se vývoji zbraně, jež by díky své ničivé síle dokázala mnohé odradit od samotné myšlenky rozpoutat válku, věnovali velcí géniové vědy (Nikola Tesla, Albert Einstein). V roce 1929 napsal Alexej Tolstoj sci-fi román Paprsky smrti inženýra Garina, jenž pojednával o vytvoření laserové zbraně. Na přelomu 19. a 20. století visela myšlenka paprsků či dokonce rentgenových paprsků doslova ve vzduchu. Mluvilo se o nich v salonech smetánky i v síních vědeckých ústavů. V poslední dekádě 19. století pracoval profesor Filippov v Petrohradě právě s rentgenovým zářením. V pokusech se mu podařilo pokročit mnohem dál než ostatním vědcům. V roce 1903 však Filippov zemřel za velmi záhadných okolností.